O humátech – Co jsou to huminové látky

Huminové látky představují specifickou skupinu vysokomolekulárních a nízkomolekulárních látek tmavé barvy, které vznikají v procesu rozkladu organických zbytků v půdě, to znamená v procesu jejich humifikace. Množství uhlíku, který se váže na huminové kyseliny půdy, rašeliny a uhlí, téměř čtyřikrát převyšuje množství uhlíku vázaného v organické látce všech rostlin a živočichů na celém světě.

Je jednoznačně prokázáno, že huminové látky plní v půdě následující funkce:

• akumulační
• zásobovací
• regulační
• ochranná

Proto již několik desetiletí je snaha získat huminový preparát, který má stejné, anebo alespoň velmi podobné vlastnosti jako přírodní humáty a dodatečnými aplikacemi vylepšit za jeho pomoci půdní podmínky či posílit fyziologii rostliny natolik, aby se to projevilo při sklizni. Cílem je tedy je v posleních několika desetiletích průmyslová výroba humátu v co nejčistší podobě.

Z komerčního hlediska je ale problematické, jak určit kvalitu huminového preparátu. Co tedy je vlastně určujícím faktorem, jaké složení by měla mít účinná látka? To jsou všechno otevřené otázky, které ještě nebyly dořešeny.

Z pohledu chemika se huminové látky dají rozdělit na  vysokomolekulární a nízkomolekulární část. Dle našeho názoru, pozitivní efekt na rostlině můžeme garantovat jen tehdy, pokud tyto dvě části, stejně jako v přírodě působí společně, v komplexu a samozřejmě obě tyto části musí být plně rozpustné!!! Vysokomolekulární části působí pozitivně na fyziologii rostliny, ale do buněčné stavby rostliny se dostanou pouze díky nízkomolekulární části.

Intenzivním využíváním zemědělské půdy dochází všeobecně na celém světě k vyčerpání přírodního půdního potenciálu a nutnosti „pomoci“ a doplnit do půdy to, co z ní postupně bylo vyčerpáno, či co bylo utlumeno. Pro získání velkého a dlouhodobého výnosu tedy nestačí spoléhat jen na biologické možnosti zemědělských kultur. Samozřejmě je nezbytné využívat vysoce výnosné odrůdy, efektivní způsoby zemědělské techniky a fytotechniky, hnojení, ale nelze se již také obejít bez regulátorů růstu rostlin, které získaly na konci dvacátého století stejně velký význam jako pesticidy a hnojiva.

V souvislosti se zaváděním současných technologií pro zintenzivňování pěstování zemědělských kultur do rostlinné výroby má otázka vývoje technologie, jak získat a využívat adaptované růstové regulátory stále větší význam, především v oblastech „rizikového“ zemědělství a zónách s intenzivním celoročním využíváním půdy. Často přitom vzniká nezbytnost stimulovat vývoj a zvyšovat potenciální možnosti odolnosti rostlin proti nepříznivým klimatickým podmínkám.

Tyto okolnosti vyvolaly v posledních několika letech aktivní rozvoj trhu s nabídkami koncentrovaných huminových preparátů. Například na západoevropském trhu jsou huminové preparáty burzovním produktem a za poslední roky se objem jejich velkoobchodních prodejů zvýšil několikrát. Základními spotřebiteli jsou země, kde se po celý rok intenzivně využívá půda a v souvislosti s tím je zde také intenzivnější přirozený úbytek humusu. Největšími výrobci a spotřebiteli huminových preparátů jsou USA, Austrálie, Čína a Rusko. V samotném Rusku, kde primární výzkum byl vždy na vysoké úrovni se v letech 2002-2007  zvýšil objem prodeje těchto preparátů desetkrát. Největšími spotřebiteli humátů na území Ruska jsou jižní černozemní oblasti (např. Krasnodarský kraj), kde dlouhodobým intenzivním hospodařením je půda stresována vysokým obsahem nespotřebovaných chemických prostředků ochrany rostlin. Díky tomu tato půda, ačkoli se jedná o černozem, neobsahuje aktivní části huminového spektra. Intenzivní pronikání huminových preparátů do ruského, v posledních pěti letech velmi rychle se rozvíjejícího zemědělství je novináři nazýváno „sametová revoluce v zemědělství“.

Humáty jsou velmi účinnou „zbraní“ i v oblastech, kde zemědělci jsou omezování tzv. „nitrátovou směrnicí“. Snižování dávek minerálních hnojiv díky humatizaci a zvyšování odolnosti rostlin proti chorobám díky ochrannému efektu humátů bude v budoucnosti velmi intenzivně se rozvíjejícím směrem vývoje.